V roce 1969, tedy před čtvrt stoletím, jsme 66. smečku založili. Tehdy jsme také poprvé truhlu otevřeli. Je dřevěná, 40x30x25 cm veliká, okovaná a měla a má dodnes tři zámky. Tehdy před 25 lety jsme do ní uložili první zápis o založení smečky, podpisy všech prvních členů, záznamy o prvních akcích. A pak jsme tam přidávali další věci - kresby z výprav a táborů, bodování, fotografie, výrobky, které se do ní vešly, například sádrové kachlíky, zápisky o nejlepších členech a jejich skutcích; prostě všechny cenné věci a dokumenty.
Jak jsem řekl, truhla měla tři zámky, tedy tři klíče. Ty tenkrát při prvním otevření víka převzali tři šestníci - modré, zelené a hnědé šestky. Takže každé další "otevření víka" - a to nebylo na každé schůzce, to byla vždy slavnostní a vzácná chvíle - mohlo nastat jen, když přiložili k zámkům svůj klíč všichni tři šestníci. Jinak nešla truhla otevřít. Šestníci si té pocty nesmírně vážili. Při "Otevření víka" jsme vždy všechno z truhly vyložili, prohlíželi, vzpomínali.
Jenomže v roce 1970 byl Junák rozpuštěn. I naše středisko a oddíly. Zamčenou truhlu jsme ukryli.
Ale naše 66. smečka a 66. oddíl založil na podzim roku 1970 turistický oddíl mládeže, TOM. Přidaly se k nám skautky z 34. dívčího oddílu. A děti rostly, přicházeli další. Nejdřív jsme nosili i jako Tomíci kroje a šátky, jmenovali jsme se TOM "Ostříž" Praha. Ale bylo to nebezpečné, zajímali se o nás páni z STB (státní tajné bezpečnosti). Šátky, měli jsme šedé se žlutým lemem, jsme také ukryli.
Náš oddíl se rozrostl, takže měl víc oddílů - Mláďata, to byli nejmladší chlapci, dříve vlčata, starší chlapci, Třináctka, dívky Šipky, Střelky, Rosničky, Myšky, kluci Azimut a Kompas, Tuláci, Špunti, Poutníci, dívky Polárky, Ještěrky, Liščata, Amazonky, Borůvky...
Takže jsme se mohli sejít jen na celooddílovém, všeoddílovém srazu. Na jednom takovém srazu, ve Zvánovicích, jsme večer slavnostně přinesli Truhlu. Nastalo "Otevření víka". Bývalá vlčata, teď už starší kluci, šestníci hnědé, modré a zelené, odemkli zámky. Vyložili a prohlédli jsme dokumenty 66. smečky, učinili jsme slavnostní zápis, všichni účastníci srazu se podepsali, vložili jsme nové dokumenty a truhlu jsme zamkli. A klíče od truhly převzali od dřívějších šestníků noví strážci, tři nejlepší rádci a rádkyně. Ti si pověsili svůj klíč kolem krku a pečovali o něj další celý rok.
Na onom srazu ve Zvánovicích nás bylo asi 150, dřívější i noví členové. A pro všechny bylo "Otevření víka" slavnostním zážitkem, tajemným obřadem, neboť o Truhle se nesmělo mimo oddíl mluvit, byly v ní přece uloženy staré skautské záznamy, dokumenty.
Po ukončení slavnostního společného večera se na okraji zvánovického tábora shromáždili vybraní chlapci a děvčata a za naprostého ticha a tmy šli lesem nahoru ke skalnímu převisu. Ohnivou branou z hořících fagulí prošli k planoucí pagodě. Tam již stáli vedoucí, starší členové, skauti. Hořel "Oheň rádců". Vedoucí oddílů představovali nové rádce a rádkyně a ti přistupovali k plamenům a slibovali, že povedou své členy k pravdě, ke cti a k práci. A tři vybraní rádcové - "Držitelé klíčů", slíbili, že budou střežit tradici našich oddílů. Pak se zpívaly zakázané skautské písně, hymna oddílu a vyprávělo se. Po skončení "Ohně rádců" zůstaly střežit poslední jiskry tři "Držitelé klíčů".
Tak to šlo další léta, dvacet let. Vždy při srazu oddílů se Truhla otevírala, doplňovala. Vždy přebírali klíče další a další, mladší rádcové, noví "Držitelé klíčů". Všechny doklady a záznamy se do truhly nevešly. Tak jsme v ní nechávali jen výběr, ty nejstarší a nejvzácnější.
V roce 1990 jsme opět obnovili středisko "Ostříž". Ještě na velikonočním srazu v táboře "Na výsluní" u Všechlap se sešly oddíly TOM Tempo - skautské i turistické, byl oheň rádců, první nová vlčata skládala svůj skautský slib. Večer nastalo "Otevření víka" a předání klíčů.
Ale Truhla, nebo Bedna, jak jí někdo říká, je příliš malá na skrývání památek všech oddílů. A tak se vrací k těm, jimž patřila na začátku. Vrací se vlčatům 66. smečky. Bude i další léta střežit tradici smečky.
RIK