Každý oddíl má své tradice a svá pravidla, podle kterých se všichní snaží řídit. I my taková máme. Některá platí jen pro naši smečku, jiná jsou společná všem vlčatům v České republice, a jiná dokonce všem vlčatům na celém světě.
Každou schůzku zahajujeme naším oddílovým pokřikem, který zní:
"Svého vlka poslouchej, zákon, heslo na paměti měj!"
a jaký zákon platí pro vlčata?
"Vlče se nikdy nepoddá samo sobě, vlče se vždy poddá staršímu vlku."
To nám má připomenout, že starší bráškové se nám snaží dobře radit a my bychom jim měli proto naslouchat a poslouchat je. A jaké heslo spojuje všechna vlčata?
"Naší snahou nejlepší buď čin!"
A proto nikdy nezapomínáme dělat dobré skutky a pomáhat jiným, i když to někdy může být těžké.
Když se vlče snaží řídit těmito nesnadnými větami a stane se oporou smečky, může si u slavnostního ohně složit vlčácký slib. Je to jeden z velkých okamžiků, který je odměnou za usilovnou práci ve smečce.
"Slibuji, že se vynasnažím být poslušným vlčetem své smečky, se kterou budu hledat nejvyšší Pravdu a Lásku, a že každý den vykonám dobrý skutek."
Na cestě, která vlčata čeká od nováčka k velkému a zkušenému lovci je provází vlčácká Stezka, knížka s úkoly a aktivitami, které jim pomáhají objevovat nejen svět kolem, ale i sama sebe. A také je střeží znak vlka, který mají společný vlčata skoro po celém světě.
